www.sekundabbb.estranky.cz/

Charakteristika

Skákající impala

Je v kohoutku vysoká 55 až 65 cm, dlouhá 80 až 110 cm a váží 15 až 25 kg. Ocas měří 10 až 15 cm. Krátká, hrubá srst je svrchu těla tmavě červenohnědá, spodek těla a nohy jsou bělavé. Čenich a vnější plochy slechů jsou načernalé. Přes štíhlé nohy je nejasný pásek srsti tmavé barvy, malá kopyta jsou rozeklaná, vpředu kulatá.

Rohy rostou jen samcům. Hlavní pár vyrůstá kolmo nahoru mezi slechy, bývá vysoký 5 až 12 cm a objevuje se již v mladém věku. Druhý pár vyrůstá na nejpřednější části čela a dosahuje délky jen 2 až 4 cm, začínají růst až po 14 měsících věku. Sekundární rohy mohou u starších zvířat upadnout, u jiných zase nevyrostou vůbec a zvíře má na hlavě jen uzliny černé, bezchlupé kůže.

Březost trvá zpravidla 7 měsíců, samice rodí většinou 1 mládě. Rodící samice opouští stádo a po porodu vytváří s jinými kojícími samicemi menší skupinky. V jedné z nich přitom může být až 20 mláďat, která často nechávají ve skrytu keřů i zcela osamocená, častěji však s dozorem. Mláďata kojí po dobu 4 až 6 měsíců a ke stádu se s nimi opět připojují, až když jsou dostatečně odrostlá. V období sucha samci impal svá teritoria opouští a tvoří společně s jinými skupinami velká smíšená stáda. Impaly se poměrně často projevují hlasitým frkáním. Na vyrušení reagují rychlým útěkem, doprovázeným až 9 m dlouhými a 2,5 m vysokými skoky, při kterém mohou dosáhnout rychlosti až 90 km/h[2] (podle jiných údajů 80 km/h při běhu na vzdálenost 1500 m. Hlavní hrozbu pro ně představují levharti, gepardi, lvi a psi hyenovití.[4]

Dožívá se 12-15 let.
 

Žije v savane

Anatomie

Impala (Aepyceros melampus - z řeckého αιπος, aipos = vysoký a κερος, ceros = roh + melas = černá a pous = noha) je středně velká africká antilopa. Jde o jediný druh podčeledi Aepycerotinae a rodu Aepyceros.

Chov v naší škole

Rozhovor do časopisu Škola dnes.

Redaktor: Dozvěděl jsem se o vašem chovu antilopy ve škole. Jak velký má výběh? A kde ji máte?

Honza: No, jak jí to dovolí řetěz  mámejí ve sklepě.

R: Aha a je štastná když takto žije?

H: Nestěžuje si.

R: Čím jí krmíte?

H: Zbytky a plísně od oběda. Někdy seškrábem lišejník ze záchodu, moc jí chutná.

R:  No, a rozmnožuje se tady ve škole?

H: Jo, je to tak týden co jsme my, jako třída, šli za naší antilopou a CENSORED.

R: Já osobně bych na vás zavolal ochránce zvířat. Ale ted z jinýho soudku, jak dlouho jí máte?

H: Nevím

R: Uvažovali jste o tom, že by jste svou antilopu dali do zologické zahrady např. Praha?

H: Ano, ale nedali jsme ji pryč, protože by jsme přisli o dotace na chov a krmivo. Což by bylo blbé, protože bysme pak neměli na chlast.

R: Děkuju za rozhovor. Nashledanou.

 autor: Honza Petrásek